Česká filosofka Albína Dratvová (1892–1969) je připomínána především pro své práce z filosofie přírodních věd a jako autorka řady učebnic filosofie a logiky pro střední školy. Významnou část jejího myšlenkového odkazu tvoří také publikace antropologicko-etické. Mezi nimi má důležité místo knížka Duše dnešní ženy. Autorka v ní vychází z vlastní zkušenosti a vlastních zážitků a věnuje se významu a úkolům duševní činnosti žen v nových podmínkách a formách ženské aktivity. Jemná analýza duševní situace žen je i výzvou a návodem pro (...) nalezení smyslu života. (shrink)

Why awaken the soul to justice if the only result can be to increase awareness of the futility of aspiring to justice in the world? Zwicky documents challenges to the belief that teaching philosophy will result in a fairer polity and suggests that perception of being’s integrity sustains pursuit of philosophy as a way of life.

The paper presents the sources and the development of the medieval doctrine of transcendentals. In Aertsen's opinion transcendental philosophy of the Middle Ages differs considerably from the ontological doctrine of the Ancients as well as from the modern theory referring to the sphere of cognition. The beginnings of the medieval doctrine of the transcendentals were inspired mostly by considerations concerning primary conceptions of human mind included in Avicenna's "Metaphysica". Furthermore, they were connected with the Aristotelian idea of science, the Boethian (...) axiomatic method of "common conceptions of the soul", and theologians' interest in the horizon of human intellectual knowledge. Beside the Aristotelian-Avicennian reduction to the most universal predicate Albert the Great acknowledge another reduction (originating from the Christian-Neoplatonic tradition): reduction to the first cause. In his opinion, these two resolutions are complementary to each other. In the philosophy of Thomas Aquinas, transcendentals are most fundamental insofar as they are the foundations of theoretical and practical science. The principle of contradiction – considered as the beginning of theoretical science – rests on the understanding of "being", and the first precept of natural law is founded on "the good". The development of the doctrine of the transcendentals in 13th century aloows to call the period "the second beginning of metaphysics" – since it changes the understanding of the proper subject of First Philosophy. In Albert the Great, for example, matephysics ceases to be the science of the divine, and becomes the science concerning what is first and the most fundamental – "being-as-being". In St. Bonaventure's philosophy, the doctrine of the transcendentals undergoes a theologizing transformation: that, which is first in the cognitive order is, at the same time, first ontologically. For Bonaventure, the latter "first" is God. (shrink)

The 13th century is often regarded as the epitome of the Middle Ages. The present volume aims to demonstrate new perspectives in research into this century. The main topics in the book are questions from the fields of theoretical and practical philosophy, theology, the history of institutions, problems in literature, art, learning and education, and cultural contact. This 27th volume of the Miscellanea Mediaevalia contains the papers delivered to the 31st Medievalists’ Conference held in Cologne in September 1998, together with (...) a number of additional contributions. In keeping with the basic idea of the Cologne Medievalists’ Conferences, the volume is divided into 10 sections containing the 38 papers from philosophy and history, literary history and theology, and the history of learning and the arts. (shrink)

This essay in honour of Carlos Steel examines a fundamental thesis behind the medieval metaphysics of the good, namely the «goodness of being» thesis, according to which everything that is is good. The basic text used is a Quodlibet disputed by the Parisian master Gerard of Bologna at the beginning of the fourteenth century, in which he discusses various determinations of the nature of the good. This discussion reveals the difficulties to which the metaphysics of the good can lead: is (...) it really the case that every being is good? (shrink)

Mass assembly on squares tends to be associated both with democracy and authoritarian as well as populist regimes (where assembly is connected to acclamation). The article elucidates the specific democratic functions of mass assembly, and how they can be facilitated both legally and spatially. In case of the former, it provides a critical analysis of indispensable core components of the right to assemble (which has recently been hollowed out in many jurisdictions); in matters of space, the article proposes characteristics of (...) squares that might facilitate and represent different forms of democratic assembly (without claiming that such characteristics could ever guarantee democratic outcomes). Some recent empirical evidence for how squares have enabled the increasingly important phenomenon of “urban civic revolutions” is also discussed. (shrink)

Autor článku se snaží dokázat, že při formulaci vhodných kritérií je možné (a užitečné) provést komparaci a hierarchizaci kultur. Práce se opírá o teoreticko-historickou metodu (Smith, Hume) i o metodologické přínosy Hayeka (kompozitivní metoda). V souladu s konceptem svobody, který je rozvíjen u Kanta, Hegela, Černého, Patočky, je v návaznosti na Fukuyamu koncipován "ideální typ" konce-vrcholu dějin. Je jím kombinace klasické liberální demokracie a kapitalismu volné tržní soutěže. Jak ukazuje historická evidence, směřování k tomuto vrcholu je inherentní tendencí samotného dějinného (...) pohybu. Pouze klasická liberální demokracie spojená s kapitalismem laissez-faire umožňuje v nejvyšší možné míře uspokojovat lidské potřeby a rozvíjet lidskou přirozenost; tento systém poskytuje prostor pro vrcholný stupeň individuální svobody, totožné se zákonem a zahrnující odpovědnost za právní a politický řád, který umožňuje spontánní fungování volné tržní soutěže. Takto formulovanou svobodu nalézáme pouze v západní kultuře. Na závěr práce je argumentována problematičnost integrace příslušníků kultury s nižší mírou svobody. (shrink)

With Plato, ethics answer a fundamental problern of man: the desire to own more and more. In Christianity this problern finally reaches the dimension of evil. By opposing Tiermensch and Vernunftmensch, Kant's moral philosophy is no Ionger related to the solution of this problem. Kant tries to constitute moral philosophy as a science. From this point of view the author discusses central notions of Kant's moral philosophy: general rule, knowledge, faith, autonomy.

Dieser Studie liegt die Annahme zugrunde, dass die Ausformulierung einer normativen Ethik nicht ohne eine ethische G terlehre m glich ist. Damit eine solche G terlehre nicht einfach an kulturspezifische Vorstellungen gebunden bleibt, bedarf es einer praktisch-ethischen Konzeption der menschlichen Natur, die auf einer Reflexion ber die menschlichen Grundbed rfnisse, Verhaltenstendenzen und Entwicklungspotentiale aufbaut. Der aristotelische Ansatz in der Ethik liefert hierzu wertvolle Ausgangspunkte. In diesem Sinne setzt sich die vorliegende Studie das Ziel, den Zusammenhang zwischen Gl ckskonzeption, G terlehre (...) und einer ethisch-praktischen Konzeption der menschlichen Natur in der aristotelischen Ethik zu analysieren. Sie bezieht sich im ersten Teil auf die von Aristoteles selbst verfassten Ethiken und im zweiten Teil auf Positionen seiner sp thellenistischen Nachfolger, die auf die stoische Ethik reagieren und den aristotelischen Ansatz in interessanter Weise weiterentwickeln. Letzteres ist ein bislang stark vernachl ssigtes Forschungsfeld. Im Schlusskapitel wird der aristotelische Ansatz durch eine Er rterung des Verh ltnisses von prudentieller und moralischer Rationalit t und durch den Entwurf einer Konzeption homologer Lebensf hrung systematisch weiterentwickelt. (shrink)

No detailed description available for "Theory of the Linguistic Sign".