[The meaning of life according to V. E. Frankl].

Příspěvek se věnuje problematice antického řeckého sportu, konkrétně významu sportovních zápolení a jejich výchovné a vzdělávací roli. Pozornost autor věnuje rozboru pozic filosofů Sókrata, Platóna a Aristotela. Po nastínění kontextu tématu představuje a interpretuje základní filosofické a náboženské premisy sportovního výkonu a jeho výchovné role. Řadí mezi ně úsilí o dosažení božské přízně, nesmrtelnosti, vyššího společenského postavení, ale i ideálů kalokagathia, areté a dalších ctností. Důležitý rozměr antického sportu spatřuje rovněž v jeho formativním potenciálu směřujícímu k přípravě na duševní život. (...) Hlavní část příspěvku se věnuje přístupu k pohybovým zápolením u filosofů Sókrata, Platóna a Aristotela, kteří svými úvahami k chápání výchovné role sportu podstatně přispěli. Následně se autor zaměřuje na identifikaci dobrého sportu podle zmíněných myslitelů a na zkoumání role sportu v kontextu dobrého života, který nahlíží v aristotelském rámci jako dosahování blaženosti. Cílem textu je identifikovat a vyzdvihnout výchovný smysl sportování, poukázat na jeho filosofické konotace a možnou roli sportu v otázce vedení dobrého života. ----------- This manuscript deals with the problematics of ancient Greek sport, specifically with the significance of sporting practices and their educational role. Attention is given to a detailed analysis of the positions of the philosophers Socrates, Plato, and Aristotle. After demonstrating the context, the author presents and interprets fundamental philosophical and religious premises of the athletic performance and its educational role. Among the identified features are the effort of acquiring divine favour, immortality, higher social status, but also the ideals of kalokagathia, areté, and other virtues. Important dimension of ancient Greek sport is also found in its formative potential which aims at the preparation for intellectual life. The main part of the article is focused on the approaches of the philosophers Socrates, Plato, and Aristotle towards the sporting practices. These thinkers made an important contribution to the understanding of the educational role of sport. Then, the author identifies a good sport according to these thinkers and examines the role of such sport in the context of a good life, which is considered in the Aristotelian perspective as achieving beatitude (eudaimonia). The aim of this article is to identify and highlight an educational purpose of sport, underlines its philosophical connotations, and demonstrate its possible role in the context of a good life. (shrink)

Článok analyzuje antropologicko-existencialistickú a etickú koncepciu človeka v diele F. M. Dostojevského a jej aktuálnosť v súčasnosti. Chce ukázať, že Dostojevského človek je zložitou, vnútorne protirečivou bytosťou, v ktorej sú nerozlučne spojené dobro a zlo, sebaobetavosť s egoizmom, čistota so zlomyseľnosťou. Je tiež pokusom o vymedzenie princípu etickej zodpovednosti a zmyslu života ako kľúčových princípov etiky Dostojevského.This article analyzes the anthropological - existential and ethical concept of man in the work of F. M. Dostoyevsky and its currentness. It aims (...) to show that Dostoyevsky’s man is a complicated and internally ambivalent being, in which good and evil, selfishness and self-sacrifice, purity and mischievousness are inextricably connected. It also attempts to define the principle of ethical responsibility and meaning of life as key elements of Dostoyevsky's ethics. (shrink)

Kniha, která vznikla na základě bohatých vědeckých a pedagogických zkušeností autora, přednášejícího na filosofické fakultě UK v Praze, je v současně době jedinou prací přehledového typu z oboru dějin estetických teorií a názorů vnaší literatuře. Obsahuje dějiny estetiky evropského okruhu od antiky až po začátek 20. století, v nichž Volek hledá smysl nauky o krásnu a sleduje přínosy jednotlivých osobností na pozadí dobového života společnosti.

[A Defence of Assisted Death: Philosophical Arguments for Euthanasia and Physician-Assisted Suicide] Kniha Tomáše Hříbka je první monografií v českém jazyce, jež nabízí filozofickou obhajobu eutanazie a sebeusmrcení za asistence lékaře. Autor vysvětluje zdroje současné diskuse, definuje základní pojmy a analyzuje argumenty pro asistované sebeusmrcení a eutanazii i proti nim. Odpovídá mimo jiné na tyto zásadní otázky: Co je smrt, a jak poznáme, že nastala? Je smrt vždy újmou, nebo může i prospět? Může být rozhodnutí zabít se rozumné i morální? (...) Je apel k morální autonomii pacienta přesvědčivý? Má utrpení na konci života smysl? Pokud jsou eticky přijatelné nezahájení nebo ukončení léčby či paliativní péče, tak proč ne i eutanazie a asistovaná smrt? Lze ospravedlnit eutanazii pacientů, kteří s ní nemohou vyslovit souhlas? Je možné eutanazii a asistované sebeusmrcení odmítnout s odkazem na etiku medicíny nebo svědomí lékařů? Neocitneme se legalizací eutanazie na kluzkém svahu, po němž sklouzneme k nemorální praxi? A jsou podobné metody asistované smrti morálně přijatelné jen za předpokladu, že zůstanou výjimečné? (shrink)

Kniha, která vznikla na základě bohatých vědeckých a pedagogických zkušeností autora, přednášejícího na filosofické fakultě UK v Praze, je v současně době jedinou prací přehledového typu z oboru dějin estetických teorií a názorů vnaší literatuře. Obsahuje dějiny estetiky evropského okruhu od antiky až po začátek 20. století, v nichž Volek hledá smysl nauky o krásnu a sleduje přínosy jednotlivých osobností na pozadí dobového života společnosti.

Studie ukazuje, jak se problém vůle stával pro Heideggera v jeho zralém bytostně dějinném myšlení problematickým. Heidegger se pozvolna zbavoval (od poloviny třicátých let) voluntárního přístupu ke jsoucnu, v bytostně dějinném obratu spěl k ryzímu ne-chtění. Začal se rýsovat odstup od světa svévolné vědotechniky směrem k větší otevřenosti vůči bytí. K tomu je zapotřebí nacházet ryzí tubytí (Da-sein) a přibližovat se k původnímu bytí samému (Seyn). Tehdy se může otevírat ne-voluntární smysl uvlastňování bytí, kdy se překračuje novověka subjektivita a (...) s ní také technologický nihilismus doby; jde se spíše cestou "myšlení a básnění", cestou odevzdanosti (Gelassenheit) a ne-chtění. Jen tak se může otevřít zóna opravdového života, kdy člověka nesemele mechanismus technickéhop zjednávání (Gestell) a mechnaisticky subjektivistická vůle k moci a vůle k vůli. (shrink)

Studie předkládá interpretaci souboru článků, které Jan Patočka uveřejnil na počátku své filosofické kariéry a v nichž programově vyložil vlastní stanovisko k problematice historického poznání a smyslu dějin. Na základě výkladu Patočkových statí studie konstatuje, že soubor ve svém celku připravuje předložení ucelené filosofické koncepce a že jeho prostřednictvím Patočka přispěl k soudobé diskusi, „sporu o smysl českých dějin“. Studie nejprve nabízí představení tohoto sporu a jeho dobového kontextu a argumentuje, že tato souvislost má podstatný význam pro porozumění Patočkovým (...) textům. Na základě toho poté studie shrnuje Patočkovu interpretaci hlavních zainteresovaných argumentačních pozic a kritiku, kterou vůči nim snáší. V následujícím kroku studie předkládá interpretaci Patočkova vlastního pojetí dějin. Na závěr představuje východisko tohoto pojetí, Patočkovu koncepci člověka. The paper proposes an interpretation of a set of articles published by Jan Patočka at the beginning of his philosophical career, in which he programmatically sets forth his point of view of the problem of historical knowledge and the meaning of history. Based on the reading of the texts the paper arrives at the conclusion that this collection as a whole anticipates a comprehensive philosophical concept and that by means of these texts Patočka contributed to the discussion of the day, “the dispute over the meaning of Czech history”. The paper begins by presenting the dispute as well as its contemporary context and argues that this link bears essential significance to the understanding of Patočka’s texts. On this basis it then summarizes Patočka’s interpretation of the different parties of the argument and the critique to which he submits them. In the next step the paper presents Patočka’s interpretation of his own conception of history. It concludes by an exposition of the basis of this conception, Patočka’s concept of man. (shrink)

Smysl zhizni -- Statʹi raznykh let : Staryĭ i novyĭ nat︠s︡ionalʹnyĭ messianizm. Umozrenie v kraskakh. Dva mira v drevnerusskoĭ ikonopisi. "Inoe t︠s︡arstvo" i ego iskateli v russkoĭ narodnoĭ skazke.

An unbiased metaphysics of consciousness allows us to put forward a thesis that con­sciousness is not an object, but a fundamental problem of modern philosophy and differ­ent solutions of this problem define the history of European philosophy. For Descartes, consciousness is Cogito, the personalization of substance by the mind acting in a variety of cogital, conscious acts. Kant, for whom substance is a mode of thinking the unity of experience, Cogito is not a thing (Res), but a transcendental condition for (...) the forma­tion of notions in the process of categorical synthesis. The resurgent phenomenology and analytical philosophy of consciousness in the 21st century aim at studying consciousness, respectively, in the transcendental-theoretical and pragmatic-naturalistic settings. Contin­uing the Kantian line of thinking, one can see the processuality of consciousness as data acquisition process, but the verb formed from a noun “consciousness” (for this processu­ality) is difficult to adequately translate into English. To achieve completeness in identi­fying the problem area of the philosophy of consciousness, it is necessary to take into ac­count one more type of conscious activity referred to as “osoznanie” in Russian (“aware­ness”, “coming into consciousness about something”). The Russian verb formed from the noun Smysl cannot be adequately translated into English as the main language of the ana­lytical philosophy of consciousness and this term can mean the opposite of data acquisi­tion process and can refer us to the idea of Integrity (A.V. Smirnov). Once the most im­portant, meaningful and existential activity of the mind is identified as the denotation of this term, the problem of Smysl acquires the potential of changing the perspective on the possibility of creating a “strong” AI. (shrink)

В книге осуществлен анализ философских исканий и учений, рассматривающих проблему смысла жизни человека, с целью использования заложенных в них принципов в качестве философских оснований формирования нового мировоззрения. Для научных работников.

[General sense in Arendt and Kant’s common sense].

Znanstveno proučavanje postanka prvog života unutar zasebnog područja teorijske biologije počinje pedesetih godina 20. stoljeća. To područje do danas nema stabilan oblik niti vladajuću teoriju, nego je predstavljeno brojnim teorijama koje proučavaju zasebne dijelove velike slagalice koja objašnjava podrijetlo prvog života. Ovaj rad: 1) daje kratak pregled i problematiku područja; 2) predstavlja najvažnije teorije postanka prvog života; 3) izdvaja odgovore na pitanje kada je nastao prvi život; 4) pita se kakvog je bio oblika; te 5) tumači empirijske (...) podatke iz filozofske perspektive. Razmatranje postojećih teorija i tumačenje empirijskih podataka ukazuje na jalovost dosadašnjih pokušaja kojima nedostaje teorijska konzistentnost ili empirijska potpora, iz čega se mogu interpretirati divergentne tvrdnje o naravi živog svijeta.The foundation of the scientific study of the first life within a separate field of theoretical biology begins in the nineteen fifties. This area has not yet reached a stable shape neither a dominant theory, but a number of theories that examine the separate parts of a large puzzle which explains the origin of the first life. This paper: 1) offers brief overview of the problem areas; 2) presents the most important theories on foundation of the first life; 3) emphasizes certain answers to the question of the first emergence; 4) asks what the first life was like; and 5) interpret the empirical data from philosophical perspective. Consideration of existing theories and interpretations of empirical data points to the futility of past attempts which lack theoretical consistency or empirical support, from which divergent arguments about the nature or the origin of the first life can be interpreted. (shrink)

Kniha až na dva eseje zahrnuje diskusní příspěvky a referáty. Pojednávají o budoucnosti filosofie, malých divadelních formách, antropologických předpokladech moderní kultury, posuzování modelu člověka v dramatickém díle.