Una ricca e appassionata ricostruzione di idee, concetti e teorie, legate allo straordinario mondo dei suoni, traghettano il lettore a rivivere la travolgente enfasi data alla musica nel corso dei secoli. L'attento lavoro di ricerca effettuato dall'autrice e la grande mole dei riscontri bibliografici permettono di cogliere significati più ricchi di senso e di approcciarsi ad una più autentica esperienza dello straordinario 'fluire' d'ogni fenomeno sonoro. Il libro, attraverso una preziosa carrellata di autori diversi nel tempo e nello spazio, si (...) propone di andare 'alle radici' della musica, per riscoprirne il fascino descrivendone e ridefinendone l'ineguagliabile sua grandiosità"--Page 4 of cover. (shrink)

Maria Gaetana Agnesi is known as the author of a textbook on calculus that appeared in Milan in 1748. For the first time a woman was able to establish herself as a legitimate mathematician and publish her work. This essay reconstructs the religious and scientific culture in which the textbook originated and considers lesser-known aspects of Agnesi's life and thought. It argues that Agnesi was a principal exponent of the "Catholic Enlightenment" in Italy and that her spiritual practice, pious (...) activity, and innovative pedagogical ideas profoundly shaped her approach to mathematics. The study suggests that the reformist culture of the Catholic Enlightenment provided the conditions that enabled a few talented women to access privileged forms of knowledge and social life; it may be one factor that accounts for the unusual presence of learned women in Italian scientific institutions during the early eighteenth century. (shrink)

Studie analyzuje podmínky a specifika, která vedla k tomu, že v roce 1678 získala na Univerzitě v Padově jako první žena na světě doktorát z filozofie Elena Lucrezia Cornaro Piscopia. Autorka zpřítomňuje širší dobový kontext, který rámcoval tuto výjimečnou událost. Upozorňuje na to, že i navzdory skutečnosti, že univerzity neumožňovaly řádné studium ženám, se Eleně Cornaro získat doktorát podařilo, a to díky souběhu několika okolností, které vytvořily příznivé podmínky pro jeho udělení této ženě. Z nich autorka vyzdvihuje zejména tradici intelektuálních (...) center na renesančních dvorech na území dnešní Itálie, vedených vzdělanými aristokratkami; rozvoj Benátské republiky v 16. a 17. století, který ovlivnil i postavení žen, zejména z aristokratických rodin; tradice aristotelismu na italských univerzitách a otevřený přístup, zejména Univerzity v Padově a v Bologni, ke studiu žen. Hlavní pozornost je věnována rodinnému prostředí, životním osudům a studiu Eleny Cornaro. Na závěr je krátce pojednáno o osudu této ženy v historické paměti, zmíněny jsou další filozofky a vědkyně 17. a 18. století a je nastolena otázka, zda Elena Cornaro napomohla ke změně postoje univerzit ke vzdělání žen. (shrink)