The essays in Invisibility in Visual and Material Culture contribute pioneering and revelatory insights into the phenomenon of invisibility, forging new and multi-disciplinary approaches at the intersection of aesthetics, technology, representation and politics. Importantly, they acknowledge the complex interaction between invisibility and its opposite, visibility, arguing that the one cannot be fully grasped without the other. Considering these entanglements across different media forms, the chapters reveal that the invisible affects many cultural domains, from digital communication and operative images to the (...) activism of social movements, as well as to identity, race, gender and class issues. Whether the subject is comic books, photographic provocations, biometric and brainwave sensing technologies, letters, or a cinematic diary, the analyses in this book engage critically and theoretically with the topic of invisibility and thus represent the first scholarly study to identify its importance for the field of visual culture. (shrink)

The complex gestures of artwork remain an under-explored theoretical topos in contemporary visual culture studies. In our turbulent mediasphere where images are constantly mobilized to enact symbolic forms of warfare and where they get entangled in all kinds of cultural conflicts and controversies, a turn to the gestural life of images promises a particularly pertinent avenue of intellectual inquiry. As both a cultural phenomenon and a philosophical concept, the notion of gesture straddles several disciplines, such as anthropology, linguistics, performance, theater, (...) film and visual studies. In this volume, contributors ask: How may one speak not only of the gestures of the body but also of the gestures of the image? What constitutes gesturality in the image and, more broadly, what are the gestures of the aesthetic itself? By thinking about images within this conceptual framework, this volume seeks to renew our understanding of the image. (shrink)

Efter du er vågnet svedende med et hamrende hjerte, og efter du pludselig har indset, at du i virkeligheden ikke er i fare, men at du faktisk ligger sikkert i din seng, kan det være svært at forstå, hvordan du blot få sekunder tidligere var overbevist om, at du var ved at blive nedtrampet af en flok enhjørninger. Hvorfor har vi disse livagtige hallucinationer, når vi sover, og hvorfor, uanset hvor underlige de er, tror vi stadig, at vi er vågne, (...) når vi drømmer? Det meste, vi ved om drømme, stammer fra de beretninger, vi giver, når vi er vågnet. Der findes ingen teknologi, som kan se direkte ind i vores drømme og fortælle os, hvad de handler om. For mange af os er det en lettelse, at vores drømme i det mindste fortsat er private. Dog kan vi få indsigt i drømme ved at studere sovende personers fysiologi, imens de sover. Den drømmende hjerne og krop kan analyseres og sammenholdes med de efterfølgende beretninger om drømmene. (shrink)

Je-li nějaký filozof dotázán známými či přáteli na to, čím se profesně zabývá, a odpoví-li po pravdě, často se rozhostí rozpačité ticho. Je sice mnoho oborů, o kterých má laická veřejnost – použijeme-li tento výraz – jen mlhavou představu, avšak snad žádná disciplína nepůsobí tak vágně, jako filozofie. Domnívám se, že důvodem je to, že pojem filozofie skutečně vágní je a že pod pojmem filozofie často rozumíme natolik odlišné činnosti a přístupy, že zahrnout je pod společný pojem lze jen velmi (...) těžko. Ve svém příspěvku se nejprve pokusím naznačit, v čem je starší chápání filozofie jako činnosti blízké svou povahou vědě nadále užitečné, a pokusím se obhájit úzké pojetí filozofie jako filozofie vědy a zejména společenských věd. Tím nemám na mysli vytváření nových vědeckých pojetí, ale užitečné vyjasňování hraničních a problematických otázek, se kterými se věda potýká. (shrink)