Abstract

Tato práce se zabývá otázkou, zda mohou stroje myslet. Sleduje tedy proměny její tematizace u~vybraných filosofů a myslitelů, jimiž jsou: Descartův dualizmus, Turingův test, Searlův čínský pokoj, umělé neuronové sítě manželů Churchlandových a Rapaportova abstrakce a implementace a syntaktická sémantika. Poté, co ukáže, jak se tyto tematizace liší a v~čem se naopak shodují, ptá se práce po povaze vztahu mezi myšlením a jeho projevy, který je ústřední pro oprávněnost Turingova testu. Dále práce akcentuje nutnost kombinace vhodné rozlišovací schopnosti s~reprezentativní mírou komplexity pro adekvátnost myšlenkového experimentu s čínským pokojem. Konečně se práce také zabývá vztahy mezi duplikací, abstrakcí a implementací fenoménu myšlení.