Abstract

Existuje obrovské množství definic logiky; avšak je tu jistá jednotící myšlenka, která se proplétá většinou z nich, a to je ta, že logika nám má pomoci klasifikovat úsudky, způsoby argumentace či důkazy na „správné“ a „nesprávné“, a tímto způsobem nám má pomoci lépe „usuzovat“. A protože úsudek či argumentační schéma je věcí kroku od nějakých premis k nějakému závěru a jeho správnost můžeme vyjadřovat také tak, je jeho závěr odvoditelný z jeho premis či z nich vyplývá . Toto úzké pojetí logiky nás vede přímo k jejímu modernímu chápání jakožto zkoumání vyplývání či odvoditelnosti. Nazvěme takové kritické zkoumání argumentací, úsudků či odvození základní agendou logiky